Jarní Šumavské toulání s Jáchymem a mojí sestrou

Šumava/Bavorský les 13. – 15. června 2018

Večerní procházka kolem Grosser Arbersee na Šumavě neboli Velké Javorské jezero

Od té doby, co jsme vyjeli z domova, jsme doufali, že Jáchym cestou v autě usne. Jak naivní! Za celou cestu samozřejmě ani nezabral a vesele nám nepřetržitě něco vyprávěl.

Než jsme se dostali na byt, Ayla potřebovala po cestě proběhnout a dítě unavit. : D Takže jsme spojili příjemné s užitečným a vydali se směrem na Velké Javorské jezero (934 m. nad m.). Jezero leží nedaleko silnice E53 spojující českou Železnou Rudu a německý Zwiesel.

Velké javorské jezero patří k nejnavštěvovanějším místům Bavorského lesa.

V těsné blízkosti jezera je turisty vyhladávaný hostinec Arberseehaus. Je zde také malá pláž s lehátky a přístav s půjčovnou šlapadel. Jezero je situováno v hlubové romantické kotlině a je ze všech stran obklopeno hustýmy lesy.

První, co Jáchym spatřil, byla šlapadla! A zdálo se, že tím naše procházka (která ještě ani nestihla začít : D) skončila! Naštěstí vše maminka strategicky prodiskutovala a uhájila projíždku na šlapadle až po procházce. Jáchym statečně po svých nožkách obešel celé jezero!

Společná procházka stezkou kolem Grosser Arbersee

I díky pozdnímu večeru a všednímu dni, bylo u jezera relativně málo lidí. Pro mě ideální, Ayla si mohla volně běhat. Večerní krajina kolem nás měla opravdu nádhernou atmosféru.

Jen tak tak jsme došli k hostinci Arberseehaus těsně před zavíračkou. Obsluha byla velmi vstřícná a i když za normálních okolností v tento čas šlapadla již nepůjčují, vyšli nám vstříc.

Všichni jsme naštěstí zůstali po naší plavbě suší.

My si tak mohli užít projíždku po klidné hladině Arbersee, téměř při západu slunce, obklopení lesy v nádherné přírodě, která patří do přírodní rezervace Grosser Arbersee a Arberseewald.

Půjčovna šlapadel u hostince Arberseehaus

Za zvířátky do Haus zur Wildnis neboli do Domu divočiny

Druhý den, později dopoledne jsme se všichni vydali ven a vyrazlili na poznávací tůru do Haus zur Wildnis, který máme nedaleko. Slíbili jsme přeci Jáchymovi divoká zvířátka!

Zaparkovali jsme na placeném parkovišti přímo pod Haus zur Wildnis a vydali se na cestu po značené trase směrem k informačnímu středisku, nazývanému česky „Dům k divočně“ nebo také „Dům divočiny.“

V ohradách národního parku lze pozorovat koně, rysy a také vlky.

Cestou jsme míjeli několik ohrad, kde měla být zvířátka na které jsme se chtěli podívat. Jelikož ale poměrně hodně pršelo, byla všechna zvířátka zalezlá a neukázalo se nám ani jediné z nich.

Zvířata a bavorská panorámata, lze také dobře pozorovot z vyvýšených míst nebo z 20ti metrů vysoké vyhlídkové věže. To vzhledem k dnešnímu počasí nemělo bohužel smysl. Dál jsme si užívali deštivou procházku a bavili se skákáním do louží.

Zmrzlina, co není v kornoutku a nelíže se, není přeci zmrzlina.

Informační středisko nabízí mimo jiné také 3D kino, nejrůznější výstavy a dětský koutek. Pro nás byla aktuální místní restaurace, kde jsme se usadili na oběd. Venku se počasí pomalu vyjasnilo a my se vydali se zmrzlinou v ruce zpět k autu.

Procházkou na snídani do Schwellhäusel

Vzhledem k tomu, že jsme měli  ještě odpoledne v plánu nákupy v Deggendorfu, chtěli jsme vyrazit dnes na náš pěší výlet brzo. Překvapivě se zadařilo a my již kolem deváté ráno vykládali kočárek na parkovišti, kde začínala naše trasa.

Program byl v podobném duchu jako včera, proběhnout Aylu a vymyslet aktivitu, kde se vydovádí i Jáchym. Skvělou volbou nám byl Schwellhäusl. Zaparkovali jsme  na parkovišti P2 – Brechhäuslau, kousek od Zweieselerwaldhau a vydali se dál na cestu po svých.

Krásná odpočinková procházka.

Počasí nebylo dnes o moc lepší než včera. Klasika, doteď sluníčko a teplo a my si výlety naplánujeme zrovna na ty čtyři dny, kdy prší.

Po necelé třičtvrtě hodince tlačení kočárku do kopce, přicházíme lesní stezkou na místo a zdá se, že jsme snad dnes dokonce prvními hosty.

Jáchym pohotově vyskočil z kočárku a hned odtáhl mamku k domácí zoo a nadšeně vítal koníka, oslíka, páva a další místní zvířátka.

Zatímco si vyhrál na dětském hřišti, my si daly kapučíno a dortík v místním hostinci. Dokonce přestalo pršet a my se mohli usadit venku v pivní zahrádce s výhledem na rybník.

Schwellhäusel je velmi oblíbený turistický cíl.

Pomalu se blížilo poledne a stoly se začínaly plnit vandrovníky a cyklisty. Hranolky a smažák, výpečky nebo guláš s deseti,… Žádné domácí opečené brambory nebo poctivé bavorské knedlíky zde ale nečekejte. Kde je nějaká harmonie s krásnou zelení kolem?!

Schwellhäusel

Bohužel jen lepší fast food v srdci Národního parku Bavorský les. Službami tohoto místa jsem zklamaná. U mě počínaje dortem z polotovaru. Poctivý domací koláč nebo lívanečky s lesním ovocem k snídani by tomuto místu dodaly úplně jinou atmosféru.

Nazpátek jsme se všichni vydali lesní stezkou podél řeky a těšili se na pokračování dnešního dne v Deggendorfu. Běhání s malým dítětem po nákupech není zrovna ideální. Všechno jsme ale zvládli báječně a dokonce si užili i malou pláž na místním náměstí.

Výstup z Německa na Grosser Falkenstein neboli Velký Sokolí kámen

Šumava/Bavorský les  26. května 2018

Velký Falkenstein, českým názvem Velký Sokolí kámen, je jedním z výrazných vrcholů německého Národního parku Bavorský les a Šumavy, ležící asi 3 km od českých hranic. Tyčí se do výšky 1.313 m n.m. a poblíž se nachází menší vrchol, 1.190 m vysoký Malý Falkenstein. 

Vrcholová skála poskytuje pěkné výhledy.

Z obou vrcholů se naskýtá půlkruhový výhled do údolí Řezné, na vrcholy Roklanu i na Velký Javor (Grosse Arber 1.456 m n.m.), za dobré viditelnosti i Bavorské Alpy.

Výhled z vrcholu Velký Falkenstein

Naším cílem byla horská chata Falkenstein Schutzhütte, která se nachází kousek od vrcholu Grosser Falkenstein.

Díky pečlivě vybudované síti turistických stezek je možno pro výstup zvolit různé trasy. Nabízí se 4-8 hodinové pěší túry (dle obtížnosti). Z Bavorské Rudy přes Zwieselwaldhaus (4,5 h), z Zwieselwaldhausu, z Buchenau, ze Spiegelhütte přes vodopády Höllbachspreng ( 2,5 h). Ta naše začínala na Wanderparkplatz Scheuereck (770 m), Lindberg a podle plánu měla trvat něco kolem 10-ti km tam i zpět.

Parkoviště, kde naše trasa začínala, jsme k našemu údivu našli hned napoprvé a bez problému. Většínou výchozí bod hledáme beznadějně celou věčnost! Hned u parkoviště jsme si všimli směrového ukazatele „Falkenstein.“ To, že je u něho info 10, km do cíle, je pouze detail, který jsme přehlédli. Stejně jako další směrovou šipku opačným směrem „Falkenstein 5 km“. Mimo jiné tento směr značil naší původní plánovanou trasu.

Podél turistické cesty je několik informačních tabulí.

Cesta byla příjemná, vedla podél řeky, což Ayla uvítala a my spokojeně ťapali vpřed. Ukazatelé směru nás cestou tedy trochu mátly. Asi po hodině chůze jsme se dočetli „Falkenstain 1,45 h“ ,tato informace moc nesouhlasila  s původní naplánovanou délkou trasy 5 km. Již za tu hodinu, co jsme byli na cestě, jsme toho museli ujít víc než dost a být dávno v cíli. : D 

V Bavorsku samozřejmě bez wifi signálu, takže mobil nám také nepomohl. Asi dvakrát se tedy telefon chytl, to jak jsme došli až k česko – německým hranicím, přeskočil na chvíli na český signál a my jsme rychle otevřeli mapu v telefonu. Tady velký údiv, kde že to vlasntě jsme. :O Šli jsme dál, ukazatel směru cestu jsme minuli, směr v telefonu taky souhlasil. Sem tam jsme potkali i turistu, uplně ztraceni jsme tedy být nemohli.

Ale přeci bychom to teď před cílem nevzdali a neotočili zpět!

Falkenstain je 1.313 mnm a my se tak nějak stále pohybovali ve výšce co jsme vyšli. Občas naše trasa vedla více z kopce než do kopce, měli bychom se šplhat spíš nahoru.  Konečně asi v posledním kilometru cesty jsme se dočkali stoupání. 

Vrcholová skála je ozdobena křížem.

Těměr po třech hodinách výšlapu lesem,  jsme dorazili na Falkenstein! Horská chata byla v renovaci, jako to neee!!! Naštěstí byla částečně otevřena a nám spadl kámen ze srdce. Šlo se na jídlo. Chata byla úplně narvaná lidmi. Nechápala jsem, kde se jich tu tolik vzalo, kudy všichni přišli. : D 

Rádi si trasu o kousek prodloužíme.

Čekala nás cesta zpátky k auta a konečně jsme si tedy pořádně pročetli informační ceduli a mapu, poněvadž jsme teď již moudřejší! Chytře jsme zvolili jinou trasu – zkratku cca hodina cesty k parkovišti. A samozřejmě cedule „Umleitung“ naším směrem unikla naší pozornosti. Po chvíli jsme tuto ceduli „Umleitung“ minuli cestou. Tu jsem již někde zahlédla, napadlo mi. : D Po pár metrech byla naše cesta uzavřena, takže nás to svedlo opět na naší dobře známou trasu, kudy jsme šli nahoru. Ayla nás nesnášela. : D

V nohách více jak 20 km a my konečně došli k autu. Hned vedle samozřejmě opět veeeeelikááááááá mapa a informační cedule! Kdy my se ponaučíme. : D

Kříž na vrcholu Velký Falkenstein

Výstup na Grosser Oßer neboli Velký Ostrý

Šumava/Bavorský les  1. května 2018

Šumavu zná asi každý z nás ale navštívili jete již její Německou stranu? Kdo by si chtěl udělat jednodenní výlet, doporučují výstup na vrchol Grosser Oßer  (nejvyšší bod 1293m).

Náš start byl z parkoviště Sattel v městě Lambach. Vydali jsme se cestou přes Osserwiese, Kleiner Oßer až ke Grossen Oßer.

Masiv je tvořen dvěma vrcholy Velký Ostrý (1293m) a Malý Ostrý (1266 m). Vydali jsme se na oba tyto vrcholy. Myslela jsem si, že na cestě budeme sami a bude to příjemná procházka přirodou. Omyl!  : D Stejný nápad měla spousta dalších lidí a tak byly stezky plné turistů. Klidné a nerušené procházce nepřispělo ani to, že tento den, byl v Německu státní svátek. : D

cestou na vrchol

I když jsme vyšli poměrně brzo, bylo již dost teplo a celou dobu co jsme stoupali na vrchol do nás pražilo slunce.  Na vrcholu Velkého Ostrého se nachází turistická chata Osserschutzhütte, leží přímo na česko-německé (bavorské) hranici. Což byl také náš hlavní cíl, jídlo a vychlazený radler! : D

Chata nabízí možnost osvěžení a posezení na terase s výhledem na masiv Prenetu a Pancíř. Z vyhlídky na vrcholu Ostrého se vám otevře výhled na masiv nejvyššího vrcholu Bavorského lesa, Velkého Javoru.

výhled z Velkého Ostrého

Dostat se na Velký Ostrý není nějak složitá tůra. Několik stezek pro výstup, které jsou si podobné charakterem lesního porostu, stoupáním i délkou. Dají se vymyslet zajímavé okruhy, abyste nemuseli jít dvakrát stejnou cestou.

Na trase nejsou žádné náročné horolezecké úseky a označila bych ji za lehkou, klidně pro úplné začátečníky. Neni třeba ani žádné speciální vybavení, postačí obvyklé turistické věci.

Víkend v Kals am Grossglockner Tirol

Rakousko/Tirol – Austria Nationalpark Hohe Tauern 29. – 30. dubna 2018

Jelikož Alpy patři již nějaký ten rok k našim úplně top místům, využili jsme  dubnový víkend na společný relax právě tam.

Náš oblíbený hotel Holunderhof ve městě Lienz, měl aktuálně tento termín zavřeno, proto jsme se ubytovali v jednom malém penzionku ve měste Kals.

Grossglockner jsme již tolikrát na našich cestách míjeli autem a já pokaždé  hlásila, přiště již musíme! 

A tak jsme tentokrát vyrazili. Auto jsme nechali na parkovišti a dál se vydali pěšky, směr Lucknerhütte. Překvapivě, zde byl v dubnu ve výšce 2.241 m. nad m. stále sníh… my se fakt neponaučíme! : D 

Základem je vhodné vybavení. 

Kolem nás to brázdili dolů ze svahu lyžaři, kterým jsme záviděli, když jsme se bořili sněhem a snažili se stoupat výš. Samozřejmě ani jeden z nás, nebyl do takových podmínek vhodně oblečen. Mimo jiné, by se nám zde hodily sněžnice a přinejmenším hůlky. Kdo rozhodně kvalitu své obuvi neřešil, byla Ayla. Ta si tuhle sněhovou tůru patřičně užívala.

Letní sezóna zde v tento čas ještě úplně nezačala a proto i Lucknerhütte byla  k naší smůle zavřená.

Kals am Grossglockner 2. 241 m. nad m.

Bylo brzké odpoledne a my se tedy vydali směrem do města Lienz. Nad městem v horách, se nachází námi velmi známé, krásné turistické stezky a chata Lienzer Hütte (1977 m. nad m.) Tohle místo má pro mě zkrátka kouzlo a nikdy neomrzí.

Síla jedinečných okamžiků.

Na pěší výlet jsme se ale dnes již nevydali. Dopolední brázdění ve sněhu nám pro dnešek stačilo. Zamířli jsme rovnou na terásku s výhledem na hory a užívali si tuhle krásu a klid.

Lienzer Hütte 1.977 m. nad m.

Cestou domů jsme autem vyjeli na Grossglockner po známe Hochalpenstrasse tzv. vysokohorské silnici. Měli jsme namířeno k vyhlídce Kaiser Franz Josefs Höhe (2.369 m. nad m.), kde jsme se chtěli projít a okouknout tohle místo. Jsme opravdu vtipní! : D

Všude tady bylo neuvěřitelně sněhu a nahoře to neskutečně foukalo! Opravdu nechci zažít, jaké tu je počasí, když udeří zima a mrazy.  Tento výlet si určitě ještě někdy zopakujeme, jen za vhodnějších klimatických podmínek.  : D

Grossglockner Hochalpenstrasse

Vánoční trh před Štrasburskou katedrálou Notre-Dame

Francie, Štrasburk – Alsasko-Lotrinsko 28.12.2017 – 1.1.2018

Letošní silvestr trávíme výlety po okolí jezera Titisee, které leží kousek od Německého města Freiburg, kde jsme ubytovaní. Odtud je to do Štrasburku pouhá hodinka cesty, leží totiž na pomezí Francouzských a Německých hranic. 

Ve Štrasburku se konají jedny z nejkrásnějších vánočních trhů v Evropě. 

Naše cesta začíná na mostě Pont St-Martin a velice rychle se ve Štrasburgu zorientujeme. Historické centrum se soustředí na ostrůvku tzv. Grand Ill (Velký ostrov) kolem břehů řeky Ill a nelze ho minout.

most Pont St-Martin

Skoro pohádková čtvrť La petite France (Malá Francie) je plná barevných historických domků a kouzelných uliček, kterými se dostáváme dál, až k nejznámější památce města – katedrále Notre-Dame.

Notre Dame je jedna z nejvyšších katedrál světa a její věž se tyčí do výšky 142 metrů. Nahoru vede 332 schodů a vyhlídka z téhle věže opravdu stojí za to! Toto náměstí je zapsáno na seznamu UNESCO.

Kontroly a zábrany, jsou na každém mostu vedoucím do historického centra.

Okolí náměstí Place Gutenberg poblíž katedrály je aktuálně z bezpečnostních důvodů hlídané policisty, jsou zde všude zábrany i proti vjezdu aut. Než se dostaneme přímo na náměstí, procházíme také bezpečnostní kontrolou a ukazujeme obsah svých batohů.

Užíváme si procházku mezi dřevěnými stánky a dál se tlačíme skrze tisíce dalších lidí. Ochutnáváme svařené víno a tradiční dobroty. Umění, řemesla a vánoční dekorace jsou všude kolem nás. Před davy lidí se nakonec schováme v malé kavárničce v jedné z přilehlých uliček v blízkosti katedrály a konečně vydechneme. 

vánočně nazdobený čáp, který je symbolem Alsaska

Poznámka:

Na vánočních trzích, přímo na náměstí Place Gutenberg, došlo na začátku letošních svátků k teroristickému útoku. Dle zpráv má tento útok za následek tři mrtvé a dvanáct zraněných.

Freiburg a jezero Titisee

Německo, Bádensko-Württembersko 28. prosince 2017 – 1. ledna 2018

Silvestr ve Freiburg im Breisgau

Ubytovaní jsme přímo ve staré částí města tzv. Altstadt. Možností pro pěší turistiku je kolem Freiburgu dostatek. My se jako první po příjezdu vypravíme na kopec Schlossberg. 

Hradní kopec (Schlossberg)

Na tento kopec Schlossberg se dá dostat výtahem ale i pěšky. My se vydáváme s Aylou pěšky. Užíváme si krátkou procházku, která ale stojí za to. Cesta nám trvá asi 45 minut. Je mrazivý zimní den a sluneční paprsky nás hřejou do zad. Je to úžasné místo s nádherným výhledem. Z vrcholu kopce vidíme celé město a okolní vesnice. 

hradní kopec Schlossberg

Procházka okolo Münsteru (Münsterplatz)

Katedrála z červeného pískovce nazývaná Münster je dominantou města. Všude kolem je spousty kaváren a restaurací. Na náměstí je malý místní vánoční trh, kde se zahřejeme svařeným vínem.

Jezero Titisee a jeho okolí

Dalším naším cílem pro návštěvu je jezero Titisee. Je výchozím bodem pro túry a cyklo výlety po okolních horách. My zůstáváme dole u jezera. Na turistiku v zasněžených horách nejsme vhodně vybavení a ani to není cíl naší cesty. Kolem jezera je několik restaurací a míst pro camping. Mimo letní sezónu je zde ale bohužel vše zavřené. Proto se  přesouváme dál, do městečka Neustadt, které jen jen nedaleko odsud. Hladoví zapadneme do jedné z místních restaurací.

jezero Titisee